Git worktree dává změně vlastní pracovní adresář a větev, takže nemusíte experimentovat v checkoutu, ze kterého právě připravujete jinou práci. Hermes v něm může upravovat kód, vy ale stále potřebujete malé zadání, kontrolu diffu, test a skutečný náhled. Samostatný adresář brání některým kolizím; nepotvrzuje správnost změny ani neopravňuje k nasazení.
Rešeršně vedený návod podle oficiální dokumentace ověřené 19. 11. 2026. Ukázka webu a patch jsou fiktivní. Nejde o záznam nově provedené agentní editace, modelové inference ani nasazení. Samostatně byl offline ověřen syntetický HTML příklad a dodaný test; očekávané kroky s Hermes nejsou vydávány za dosažený výsledek.
Projekt, větev a fyzický worktree nejsou totéž
Projekt je širší kontext práce. Git repozitář uchovává historii a větve; branch neboli větev pojmenovává linii commitů. Worktree je další fyzický checkout téhož repozitáře s vlastní pracovní kopií a indexem. S hlavním checkoutem sdílí podstatnou část Git úložiště. Není to nezávislý klon ani záloha celého projektu.
Podle dokumentace Git worktree můžete mít takto souběžně více pracovních stromů. Obvykle nesmíte tutéž větev současně checkoutnout do dvou z nich. Proto dáte malé změně vlastní větev, místo abyste dva asistenty pustili do stejného adresáře a doufali, že se nepotkají ve stejném souboru.
Průvodce Hermes nabízí automatický režim hermes -w i interaktivní příkaz /worktree new. Desktop popisuje založení přes New worktree nebo Cmd/Ctrl+Shift+B a zobrazení worktrees pod projektem. Názvy voleb se mohou lišit podle verze klienta; cílem je ověřený adresář a větev, nikoli konkrétní poloha tlačítka.
Worktree není sandbox. Běží-li nástroje pod účtem s přístupem do produkce, nový adresář jim tento přístup neodebere. Totéž platí pro profily Hermes. Před prací odstraňte z demonstračního prostředí produkční mounty a přístupy; samotnou větou v promptu z nich bezpečnostní hranici neuděláte.
Nejdřív malá změna a akceptace
Ve fiktivním statickém webu je odkaz na kontaktní sekci označen „Více“. Zadání zní: změnit pouze text odkazu na „Domluvit konzultaci“, ponechat cíl #kontakt, existující třídu i ostatní obsah. Žádné nové závislosti, formulářové chování ani změny nasazení. To je rozsah, který lze rozumně přečíst a zkontrolovat.
Akceptace má tři vrstvy. Ve zdroji se změnil jediný textový uzel. Automatický test ověří konkrétní vazby a počet prvků. Člověk v reálném náhledu zkontroluje srozumitelnost, fokus, zalomení a to, že odkaz vede k příslušné sekci. Ani jeden z těchto důkazů nenahrazuje zbývající dva.
Předpokladem následujícího dokumentovaného postupu je vlastní důvěryhodný Git repozitář, čistý známý výchozí stav, nainstalovaný Git a schválené prostředí pro práci s Hermes. Ukázkové cesty nejsou vaše produkce. Příkazy zde byly zkontrolovány syntakticky; zakládání worktree ani spuštění Hermes nebylo kvůli článku provedeno.
# Spusťte z kořene vlastního fiktivního repozitáře.
git status --short
git worktree add -b feature/kontakt-popisek ../web-kontakt HEAD
cd ../web-kontakt
git status --short
První výpis má ukázat, zda nesete nesouvisející změny. Pokud je ukazuje, nejdřív je vědomě zachovejte nebo oddělte; nepoužívejte destruktivní reset jako úklidovou zkratku. Explicitní -b vytváří novou větev a HEAD určuje výchozí commit. Předem si ověřte, že jde o správnou základnu. Název větve nenahrazuje identitu commitu.
Agentní editace má vrátit patch, ne přepsat celý web
Ve schváleném prostředí otevřete Hermes přímo v novém adresáři nebo v příslušném worktree projektu v Desktopu. Před zadáním ověřte pracovní adresář a větev. U vzdáleného připojení navíc ověřte host terminálu: Desktop rozlišuje SSH shell na vzdáleném stroji a „This device“ terminál, který se může otevřít u URL či cloudového připojení. Vybraný vzdálený chat není důkaz vzdáleného shellu.
Zadání agentovi má obsahovat dovolený soubor, přesný text před a po, zachované atributy a zákaz deploye. Požadujte přečtení okolního HTML před úpravou a výpis změn po ní. Když zjistí, že jde o generovaný soubor nebo komponentu se společným použitím, má změnu zastavit a pojmenovat skutečný zdroj. Oprava výsledného HTML nemusí být opravou aplikace, která si ho při příštím buildu vytvoří znovu.
V naší fiktivní stránce je zamýšlený výsledný úsek následující. Jde o syntetický příklad se zachovanou třídou a cílem, nikoli o výstup agenta:
<main>
<a class="cta" href="#kontakt">Domluvit konzultaci</a>
<section id="kontakt">
<h2>Kontakt</h2>
<p>Modelová kontaktní sekce bez formuláře.</p>
</section>
</main>
Původní text odkazu byl „Více“. V malém diffu proto očekáváte jedinou textovou náhradu, ne změnu sekce, tříd nebo adresy. Očekávání ověřte sami:
git diff --check
git diff --stat
git diff -- index.html
git diff --check hledá vybrané problémy s whitespace a konfliktními značkami, nikoli významovou správnost. --stat ukazuje rozsah a poslední příkaz samotný obsah změny v souboru. Zkontrolujte také stav repozitáře: běžný diff neukazuje obsah všech nesledovaných souborů ani již připravené změny v indexu.

Malý automatický test: co prokáže a co ne
Pro tuto syntetickou stránku lze použít Python 3 bez dalších knihoven. Následující soubor uložte jako test_kontakt.py vedle modelového index.html. Kontroluje jediný zamýšlený odkaz, jeho atributy a existenci právě jednoho cíle. Neověřuje CSS, skutečné scrollování ani dostupnost formuláře.
from html.parser import HTMLParser
from pathlib import Path
class ContactParser(HTMLParser):
def __init__(self):
super().__init__()
self.links = []
self.current = None
self.targets = 0
def handle_starttag(self, tag, attrs):
attrs = dict(attrs)
if attrs.get("id") == "kontakt":
self.targets += 1
if tag == "a":
self.current = [attrs, ""]
def handle_data(self, data):
if self.current is not None:
self.current[1] += data
def handle_endtag(self, tag):
if tag == "a" and self.current is not None:
self.links.append(self.current)
self.current = None
page = ContactParser()
page.feed(Path("index.html").read_text(encoding="utf-8"))
contact = [item for item in page.links if item[0].get("href") == "#kontakt"]
assert len(contact) == 1, "Očekáván právě jeden kontaktní odkaz"
attrs, label = contact[0]
assert attrs.get("class") == "cta", "Změněná třída odkazu"
assert label.strip() == "Domluvit konzultaci", "Nesprávný popisek"
assert page.targets == 1, "Chybějící nebo duplicitní cíl"
print("Modelové kontroly kontaktu prošly.")
Spuštění v adresáři modelové stránky:
python3 test_kontakt.py
Při přípravě článku byl tento dodaný test skutečně spuštěn nad syntetickým HTML výše a prošel. Negativní varianty s původním popiskem, chybnou třídou a duplicitním cílem selhaly. To prokazuje pouze funkci této malé ukázky. Neprokazuje agentní editaci, úspěšný build frameworku ani funkční web v prohlížeči. U skutečného projektu použijte jeho existující testy a build; nespouštějte neprověřené skripty z cizího repozitáře jen proto, že se jmenují „test“.
Skutečný náhled a nezávislá kontrola před předáním
Spusťte dokumentovaný lokální preview vašeho projektu a ověřte, že prohlížíte právě svůj worktree, ne jiný proces na stejném portu. Zkontrolujte stránku na desktopu i úzkém mobilním viewportu, odkaz projděte klávesnicí a ověřte cílovou sekci. Dlouhý popisek může v testu projít a přitom na mobilu zakrýt sousední prvek. Screenshot bez ověřené identity stránky není důkaz správné verze.
Reviewer má dostat zadání, výchozí commit, kandidátní diff, výsledek testů a náhled téže verze. Nemá jen zopakovat autorovo „vše prošlo“. U této změny zkontroluje zejména zachování cíle a třídy, rozsah zásahu a čitelnost odkazu. Nalezena vada znamená opravu a novou kontrolu dotčeného kandidáta, ne přepsání původního negativního zjištění.
Pro fiktivní stránku zde nebyl proveden projektový preview ani nezávislé schválení reálného patche. Jsou to kroky, které má čtenář vykonat ve svém prostředí. Originální diagram proto nenahrazuje screenshot úspěšného běhu.
Commit a PR jsou předání, nikoli automatický deploy
Teprve schválenou změnu zaznamenejte do commitu a předejte v pull requestu. Uveďte, co se změnilo, jak to bylo ověřeno a co zůstalo mimo test. Zkontrolujte i CI pro přesný poslední commit; zelený výsledek starší verze není schválení nové opravy. Založení PR, merge a nasazení jsou samostatné operace s vlastními oprávněními.
Pozor na automatizaci repozitáře: i push nebo merge může spustit deploy. Před těmito kroky proto prověřte workflow, cílovou větev a schválení vlastníka. Nepředpokládejte, že označení „testovací větev“ zabrání publikaci. Pro malé copy změny často úplně stačí předat ověřený patch správci webu.
Po dokončení worktree odstraňujte podporovaným Git postupem, ne smazáním náhodné složky. Aktuální Hermes průvodce navíc popisuje automatický úklid a archivaci neaktivních spravovaných worktrees. Ignorované soubory, například lokální prostředí a některé výstupy, se do těchto archivů nezahrnují. Worktree ani jeho automatický archiv proto nejsou náhradou zálohy nebo trvalého předání důkazů.
Verze a rozsah návodu
Zdroje byly porovnány s vydáním v0.23.2 z 16. 11. 2026 i novějšími canary poznámkami. Konkrétní dnešní chování worktree voleb vychází z živého průvodce, nikoli z domněnky, že je každá volba ve všech starších balících. Shellové příklady jsou pro Bash na Linuxu či obdobném prostředí s Git; pro Windows přizpůsobte shell a dostupný příkaz Pythonu. Dodaný test byl offline prověřen na zaznamenaném redakčním prostředí, ne na všech OS. Desktopové balíky mají vlastní omezení podpory platforem.
Vymezte bezpečnou malou změnu pro svůj web
Chcete využít AI při úpravách webu, ale chybí vám jasné zadání a kontrola před předáním vývojáři? Napište mi, jakou změnu řešíte. Pomohu vám oddělit návrh, ověření a schvalování od samotného nasazení, aby automatizace nezačínala přístupem do produkce.









